Praktiky manipulace s dítětem v raném věku "delfínkování" a "létání" musím rozhodně odmítnout. Jdou naprosto radikálně proti všem zásadám péče o dítě konstituované historicky rodičovskou zkušeností a podložené medicínskou vědou. B. Sudíková, která tyto praktiky obhajuje nepřináší kromě pocitů, dojmů a subjektivních výkladů efektů těchto praktik žádné poznatky založené na důkazech, které by svědčily o tom, že tyto metody jsou přínosem pro zdravé dítě nebo že by skutečně ony řešily konkrétní zdravotní potíže dítěte. Jsou proto naprosto nezdůvodnitelné.

Pokud se mám ještě vyjádřit také osobně jako matka a babička, pak mě praktiky, o kterých nemůže dítě rozhodnout samo, při kterých signalizuje silným pláčem, že si je nepřeje, reaguje zvracením, vypuštěním moči a stolice, velmi odpuzují. Považuji takové věci v civilizovaném světě za nepřijatelné. Intuitivně bych požadovala, aby takové praktiky podstoupili nejprve rodiče: se stejnou intenzitou podnětů, kterou aplikují na své děti, s vyvoláním stejně silných reakcí, jaké vyvolávají u svých dětí, bez možností regulovat, přerušit hrubou manipulaci, tak jako nemohou jejich děti. Ani pak bych ale nedovolila praktikovat nezdůvodnitelně nešetrné zacházení s dítětem, pokud by nebyly vědecky podložené důkazy, že takové konání přináší dítěti prospěch.

Irena Čechovská,
člen Aliance dětského plavání

doc.doc

xls.xls